SEBEPOŠKOZOVÁNÍ U DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH A JEJICH PREVENCE

V současné době přibývá případů sebepoškozování dětí a mladistvých. Podle statistik začíná sebepoškozování nejčastěji ve věku 12-15 let, tedy v období, kdy jedinec tráví velkou část času ve škole. Právě škola je často místem, kde dochází k prvotnímu záchytu automutilačního (sebepoškozujícího) jednání, pokud se tak nestane již v rodině. Je důležité, aby se dětem, které se sebepoškozují, dostalo správné podpory a pomoci co nejdříve. Pedagog může v některých případech být nejdůležitějším dospělým motivujícím dítě ke změně, resp. vyhledání odborné pomoci. Na druhou stranu bez spolupráce s rodinou je jeho kompetence (ale i odpovědnost) limitovaná. 

Děti, které se sebepoškozují, mohou mít problémy svěřovat se, otevírat svá trápení, obavy či bezmoc, říkat si o pomoc. Sebepoškozování tak pro ně může být důležitým komunikačním nástrojem, jehož prostřednictvím se snaží předat okolí důležité signály, informace o sobě a o své aktuální celkové nepohodě. Je důležité, aby škola měla účinné nástroje jak sebepoškozující jednání u dětí rozpoznat, motivovat je k pozitivní změně a posilovat jejich schopnost zvládat zátěž.

Webinář reaguje na konkrétní poznatky z pedagogické praxe, otevřeme témata života s psychickými problémy ve školním prostředí. Nabídneme vodítka, která mohou být nápomocná při podezření na sebepoškozování u dítěte a zaměříme se na konkrétní a účinné formy pomoci.