Řada dětí potřebuje přímo ve škole podat lék, píchnout inzulín nebo zajistit dohled při medikaci či při jiném úkonu. Podle novely zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, je možné, aby zdravotní úkony byly dětem a žákům poskytovány přímo ve škole. Kdo a jak má zdravotní úkony ve škole poskytovat? Kdo za to ponese zodpovědnost? Jaké povinnosti a práva má zákonný zástupce dítěte, rodič a jaké škola? Kde končí odpovědnost pedagogů?

Není totiž jasné, kdo a jak má zdravotní službu ve škole zajišťovat a co všechno patří mezi zdravotní služby. Není ani jasné, kdo má nést za její poskytování odpovědnost a co je v kompetenci ředitele školy.

Další z důležitých otázek, kterými se musí školy zabývat, je zdravotní stav dítěte. První otázka se objevuje hned při vstupu dítěte do vzdělávacího systému - může škola plošně vyžadovat potvrzení od lékaře o zdravotním stavu dítěte? Jak může škola reagovat v případě, že se objeví u dítěte závažné onemocnění v průběhu vzdělávání? Jaké zdravotní úkony mohou být ve škole poskytovány bez souhlasu rodičů? Mohou školy provádět orientační vyšetření na návykové látky?

MŠMT spolu s ministerstvem zdravotnictví proto vytvořilo novou metodiku, která shrnuje typy situací, které se ve školách objevují, možnosti zaměstnanců školy je řešit, příklady zdravotních úkonů a příklad plánu podpory pro diabetiky.