S řešením dlužného školného, stravného nebo třeba i plateb za družinu se potýká většina škol. Ředitel školy jako statutární orgán má povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Z toho vyplývá jeho povinnost vymáhat dluhy, které vznikají vůči škole, a to včetně dluhů, kde nedochází k platbám ze strany zákonných zástupců. Nejúčinnější a nejjednodušší způsob je dohoda, ale jak správně postupovat v případech, kdy dohoda není možná?
Ředitel školy musí zvolit postup, který je v souladu s právními předpisy, který umožní vymoci co nejvyšší částku (včetně případných nákladů), a který bude zároveň co nejúspornější a nejefektivnější. Vzhledem k tomu, že ředitel obvykle není právník, může v postupu při vymáhání dluhu dojít k pochybení.
